Olomoucký půlmaratón 21.6. :)

s bráchou čeství a připravení na start:) 

Ahoj! Je 1 hodina ráno a já píšu tenhle článek plná emocí (endorfínu a bolesti nohou) z Olomouckého půlmaratónu, který jsem doběhla cca před 4ma hodinama, hihi.

Abych to vzala popořadě běhám už cca rok a na vzdálenost 21km jsem se dostala někdy v září minulého roku. Poprvé jsem startovala s mojí běžeckou parťačkou Chocky v lednu na novoročním půlmaratónu a s velmi malou konkurencí (v naší kategorii 4lidi) jsme s časem 1:53 vyhrály.

A tak když se nám s bráchou naskytla možnost startovat v Olomouci na jedné z nejvetších běžeckých akcích v ČR, byla jsem jednoznačně pro.

Závod začínal v sedm večer, takže jsme měli dost času na přípravu (brácha sekal křoviňákem trávu v našem lese a já plela kopřivy kolem nově nasazených stromků). Maminka nám udělala lehký oběd (cítila jsme ho ještě před startem) a kolem druhé jsme vyjeli směr Olomouc.

Po příjezdu jsme vyřídili formality a pomalu se chystali na start. Vybíhali jsme s elitou, přepálila jsem začátek (což znamená že jsem měla čas na kilometr asi o 2 minuty lepší než normálně), ztuhla jsem, ztratila bráchu z dohledu, šáhla si na dno ( :D ), silou vůle doběhla a byla jsem nejšťastnější člověk na světě :).

Co se týče času (rovné 2 hodiny) nejsem ani spokojená ani zklamaná, jelikož to byla moje premiéra na tak velké akci. Nechala jsem se strhnout atmosférou, davem povzbuzujících diváků a skvělými běžci všude okolo ;).

1. Keňa už v cílí, my v tuhle chvíli cca na 11tém km / 2. my v cíli, Keňa už v Keni / 3. občerstvovačka 

Poučení pro příště: zachovat si chladnou hlavu

Poučení číslo dva: nepsat na fejsbuk že chci zaběhnout za 1:40 :D (ale cíl je určen :)

Vzala jsem to hodně z vlaku, ale nevím asi by nikoho nebavilo číst mé pocity na jednotlivých kilometrech, ikdyž i to by se možná dalo shrnout do jednoho slova...

PS: na 15tém km se mi přepl ipod na rádio a po pár minutách šumění začlo hrát "mám srdce unavené..." to mě dorazilo :D

Delta řeky Ebro, Montserrat, Poblet

Ahoj! Dneska tu bude hoodně přírody z poslední dnů ve ŠP.. už ani nevím, který den jsme co dělali, takže to tak nějak shrnu všechno dohromady :)

Návštěva přírodní rezervace u delty řeky Ebro byla moc fajn už jen proto, že jsme měli velmi pohledného a příjemného průvodce se srozumitelnou španělštinou. Provedl nás prostředím rezervace, sledovali jsme pelikány ve volné přírodě, pustil nám film (který dokumentoval celoroční život na deltě) a na závěr jsme se mohli projet na lodičkách, které používají k pozorovaní fauny a flóry v okolí delty.

Dále jsme se vydali do hor na Montserrat, kde jsme měli velké štěstí v tom, že jsme se vyhli zástupům turistů, a tak jsme si mohli jít k černé Madonně něco přát (normálně se stojí řada i okolo dvou hodin). 

Na závěr jsme byli v Pobletu, kde jsme museli chodit úplně potichu, protože tento klášter stále funguje a žijí zde mnichové. Pár jsme jich i potkali, byli moc milí a ptali se odkud jsme :)

Hola Barcelona:)

Park Guell

Na Barcelonu jsem se těšila asi nejvíc z celého programu, jelikož už jsme se o hodně památkách učili ve španělštině, takže jsem se nemohla dočkat, až to všechno uvidím na vlastní oči. V Barce jsme strvávili dva dny což je dost málo,takže jsme všechno brali strašně ve spěchu, aby jsme stihli Anotniuv park Guell, dům Casa Batllo a nádhernou Sagradu Famílii. 
Dále jsme pokračovali na kopec Montjuic a k olympijskému stadionu.

Druhý den jsme navštívili nejznámější ulici Las Ramblas, kterou bych typově možná přirovanala k našemu Karlově mostu ( tím myslím tu rušnou atmosféru, všude suvenýry a pouliční umělci, apod..). Dále jsme se šli najíst na trh La Boquiería, prošli se po Gotické čtvrti a pokračovali na fotbalový stadión Campe Nou.

Prohlídku stadiónu jsem si neplatila,protože mě fotbal moc nezajímá, tak jsem aspoň nakoupila suvenýri pro přítele (klíčenku s Messim, bonbóny s Messim, otvírák s Messim, ... :D)

Křivonožka u Sagrady :D , Casa Batllo, Campe Nou :)

Výhled na Barcelonu

Trh La Boquería


Na závěr tohle longboardové video točené právě v Barceloně. Je fajn poznávat ty místa a říkat si "jé tady jsem byla" hihi.

Cataluña

Deseo bonito viernes a todo! Při tak suprovém dni (pátek je vždycky super ne ?!:)) bych chtěla něco málo povyprávět o našem školním výletu do Španělska - konkrétně Jižního Katalánska. Možná ještě někdo neví kam na dovču, tak tohle by mohla být malá inspirace :)

palmy, kaktusy, papoušci, ... v parku Guell ;)

Den první - Po 27hodinové cestě (doporučuji nejezdit do ŠP autobusem) se ubytováváme a aklimatizujem v letovisku Salou na příjemných cca 20° :) tento den je v plánu jen průzum "našeho" letoviska a trajdání po městečku.

Promenáda v našem městečku

přístav u pobřeží Costa Dorada

Druhý den už jsme se konečně pustili do průzkumu Katalánska. Jako první bylo v plánu navštívit rodné město nejslavnějšího španělského architekta Antonia Gaudího Reus. Procházeli jsme se po městě a průvodkyně (která zde mimochodem několik let žila s bývalým manželem) nám vyprávěla různé zajímavosti o tom jak to zde chodí ve školách, při svátcích, v politice, až jsme došli k památníku Antonia, kde se všichni vyfotili (:D) a mohli jsme pokračovat dál do secesní psychiatrické léčebny Pere Mata. 

Upřímně když jsem poprvé viděla v programu, že navštívíme psychiatrickou léčebnu, docela mě to překvapilo, ale bylo to hodně zajímavé místo a měli jsme super místní průvodkyni, které jsem i dokonce rozumněla, což mi ve španělštině hodně zvedlo sebevědomí :)

Poslední zastávka byla v bývalém centru římské říše Tarragoně. Tam už jsem měla celkem hlad, byla mi zima a těšila jsme se na švédské stoly v hotelu :D nojo to k tomu patří

Uzavřená část psychiatrické léčebny Pere Mata, kde už se dnes dělají jen prohlídky pro turisty.

Pomerančovnííky v Tarragoně:)

Typické španělské uličky

Trocha streetartu 

Třetí den už jsem se konečně vydali do fascinující BARCELONY ! Která si zaslouží samostatný článek, tak zas příště :)

I just came to say hello :)

Ahojte milý návštěvníci tohoto blogu 

Jen pro úvod jmenuji se Tereza Szturcová a jsem z Karviné, jsem čerstvě plnoletá a proto jsem se rozhodla, že už mám nárok na založení svého blogu, hihi. O blogování uvažuji už delší dobu, ale nějak jsem si pořád nevěřila, že ho zvládnu udržet na kultivované úrovni (rozuměj nepuberťácké ). Slibuju že se budu snažit :p

Hezký den přeji a doufám, že se sem třeba zas někdy vrátíte.